Přehled

Petice za klima je úspěšně dokončena – děkujeme všem za vaši podporu!

Průběh petice

Sběr podpisů pod Petici za klima probíhal od konce roku 2019 do září 2020. Podpisy pod petici byly sbírány výhradně ve fyzické (papírové) formě, a to proto, aby byla petice v souladu se zákonem (petiční zákon nezná online petice). Výhoda tohoto postupu je, že adresáti petice mají po jejím doručení zákonnou povinnost se jí zabývat a do 30 dnů na ni písemně odpovědět.

Petice byla vystavena na více než 60 místech po celé ČR, k tomu jsme ještě pravidelně sbírali podpisy formou petičního stánku na různých místech v Praze. Na konci září 2020 byl kvůli přicházející druhé vlně COVID-19 sběr podpisů ukončen. Celkem se pod peticí sešlo 5 766 podpisů.

Poté, co všechny podpisové archy přišly poštou a podpisy byly sečteny, byla v průběhu prosince 2020 petice předána Poslanecké sněmovně, Senátu, Úřadu vlády a všem relevantním ministerstvům. Jednotlivá ministerstva, včetně premiéra Babiše, kterému byla petice také adresována, poté na petici písemně reagovala. Většina ministerstev se k petici postavila vyhýbavě a odkazovala se na aktivity, které již pro životní prostředí vykonávají; pouze Ministerstvo životního prostředí vyjádřilo petici podporu a ochotu se jejími body zabývat. Kompletní odpovědi ministerstev jsou v sekci dokumenty.

Úspěch v Poslanecké sněmovně

Mezitím byla Petice za klima projednána v Petičním výboru Poslanecké sněmovny, který ji odkázal do Výboru pro životní prostředí PS. Ve Výboru pro životní prostředí byla petice projednána 17. února 2021. Na jednání vystoupila zástupkyně Ministerstva pro životní prostředí (MŽP), která vyjádřila podporu MŽP vzhledem k mitigaci a adaptaci na změnu klimatu. Ačkoliv aktualizaci Politiky Ochrany Klimatu (POK), strategického dokumentu, který plánuje dekarbonizaci v ČR, plánovalo MŽP až na rok 2023, na základě podnětu petice se rozhodlo tuto aktualizaci provést již tento rok a zapracovat do tohoto plánu klimatickou neutralitu v roce 2050. MŽP se také vyjádřilo, že na základě současného neutěšeného stavu se po podnětu petice rozhodlo připravit komplexní plán na obnovu české krajiny, a bude lépe komunikovat změnu klimatu směrem k veřejnosti.

Výbor pro životní prostředí poté přijal usnesení, ve kterém požaduje po MŽP, aby přepracovalo POK a po Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO), aby přepracovalo Státní energetickou koncepci (SEK), což je dokument obsahující výhled vývoje české energetiky do budoucna. Oba dokumenty by po své aktualizaci měly obsahovat cíl klimatické neutrality do roku 2050. Dále VŽP do konce dubna 2021 požaduje informace o průběhu přípravy plánu obnovy české krajiny a požaduje po obou ministerstvech, aby představila konkrétní kroky, které povedou ke klimatické neutralitě. Kompletní zápis z jednání Výboru pro životní prostředí je zveřejněn na stránkách Poslanecké sněmovny.

Text Petice za klima

Vyzýváme premiéra ČR, ministry životního prostředí, zemědělství, financí, dopravy, průmyslu a obchodu, Poslaneckou sněmovnu ČR a Senát ČR, aby se zasadili o snižování emisí skleníkových plynů a obnovu české půdy a krajiny.

Českou republiku v současnosti zasahují tyto rozsáhlé problémy:

My, občané ČR, jsme připraveni z veřejných financí zaplatit rozsáhlé investice, jejichž cílem bude boj s těmito problémy. Nechceme se jen přizpůsobovat – žádáme Vás, abyste podnikli kroky proti příčinám těchto problémů. Proto Vás vyzýváme k vykonání následujících konkrétních opatření:

  1. Přijetí závazku přechodu ke klimaticky neutrálnímu hospodářství do roku 2050. Tento přechod je dle studií technicky i ekonomicky možný a díky investicím do nových technologií podpoří českou ekonomiku.
  2. Přepracování Politiky ochrany klimatu v České republice, Státní energetické koncepce a dalších strategických dokumentů tak, aby přechod ke klimaticky neutrálnímu hospodářství do roku 2050 reflektovaly.
  3. Přijetí opatření proti erozi půdy (tzv. protierozní vyhlášky) a jejich uvedení v platnost do konce roku 2020. Cílem těchto opatření je finančně motivovat a přimět zemědělce k šetrnému využívání zemědělské půdy.
  4. Vytvoření pracovní skupiny pro obnovu české krajiny a tvorbu krajinné politiky. Skupina by byla složena ze zástupců zemědělců, lesníků a odborných organizací a vycházela by ze studií provedených vládní komisí Sucho, Platformou pro krajinu a dalšími organizacemi. Jejím cílem by bylo vytvořit podrobný plán obnovy české krajiny (se zaměřením na celoplošnou zádrž vody v krajině), navrhnout projekty v konkrétních lokalitách a zajistit jejich financování a dokončení.
  5. Uzavření uhelných elektráren Prunéřov I, Mělník II (1 blok) a Mělník III do roku 2020 (jak je nyní plánováno), elektrárny Počerady do roku 2024 (ponechání v majetku ČEZ a neprodlužování její životnosti) a elektráren Ledvice II a III, Tisová II, Tušimice II, Chvaletice, Ledvice IV, Vřesová, Opatovice a Dětmarovice do roku 2030. Dle provedené studie je možné všechny tyto elektrárny postupně odstavit (současně s rozvojem alternativních zdrojů energie) bez ohrožení české energetické soběstačnosti.
  6. Vytvoření přehledných webových stránek, které budou informovat českou veřejnost o aktuálním denním stavu emisí v ČR s přehledem největších zdrojů skleníkových plynů a dalších toxických látek a částic. Druhým účelem stránek by bylo informovat veřejnost o podniknutých krocích v řešení jmenovaných problémů a aktuální stav plnění přijatých závazků.

Více informací o změně klimatu včetně dalších odkazů na vědeckou literaturu naleznete na stránce peticezaklima.cz/proc